— náš partner (smluvní servis) ve Frýdku-Místku —
Nejdříve rozžhaví, pak spaluje
Jednou za 600 až 1500 km musí dojít ke spalování sazí, takzvané regeneraci filtru. K tomu řídicí jednotka nejdříve zvýší teplotu spalin a jimi rozžhaví filtr i předřazený oxidační katalyzátor, ve druhé fázi pak začne do výfuku "dopravovat" nespálenou naftu, která na rozžhaveném oxidačním katalyzátoru vzplane a vzniklý plamen spálí saze zachycené ve filtru. Oním dopravovat se myslí buď velmi pozdní vstřik na konci expanzní doby, kdy již nafta nezačne hořet, ale drobné kapičky jsou strženy spálenými plyny do výfuku. Druhou možností je další nízkotlaký vstřikovač (chcete-li zplyňovač), který naftu začne ve druhé fázi regenerace vypouštět přímo do výfuku. Tuto dražší cestu používají automobilky spíš jako nouzové řešení tam, kde na starší konstrukci motoru nelze umístit filtr pevných částic hned za turbodmychadlo. Při následném vstřiku totiž vždy část nafty ulpí na stěnách válců a následně ředí motorový olej. A tím se dostáváme k problémům, které filtry pevných částic přinášejí zejména těm, kteří jezdí na krátké vzdálenosti.
Desítky přerušených regenerací
Celý proces totiž nějakou dobu trvá. Dejme tomu patnáct minut. Auto neví, jak dlouho dnes pojedete a vypalování filtru pevných částic spustí, když mu senzor diferenčních tlaků nahlásí určitou mírů zaplnění (nebo když už od předchozí regenerace uplynul limitní čas či byla ujeta limitní vzdálenost). No a pokud vaše jízda skončí dřív, tak se regenerace přeruší. Pokud zítra či o nejbližším víkendu pojedete někam dál, tak to snad není problém. Pokud však dieselové auto je to druhé v rodině, kterým jezdí manželka jen pár kilometrů na nákup či do školky, pak je zaděláno na problém. Auto se o regeneraci začne snažit většinou dostatečně brzo a po čase se i podaří (manželka se konečně vydá někam na výlet), ale každá z těch započatých znamená zátěž motoru, samotného filtru a u většiny systémů naředění olejové náplně naftou, což bývá jeden z těch nejčastějších problémů.
Kontrolka, kterou nepodceňujte
Co když se manželka nevypraví za kamarádkou do vedlejšího města ani jednou do měsíce? Pak se rozsvítí kontrolka filtru a v návodu k obsluze se dozvíte, že máte při jízdě mimo město umožnit regeneraci filtru. Obvykle i s informací, kolik při tom musí být minimální rychlost. Dříve platilo (například u motorů TDI-PD), že k vypalování filtru je potřeba určitá vyšší zátěž motoru, třeba odpovídající minimálně rychlosti 80 km/h. Moderní diesely jsou schopny regenerovat i při volnoběžných otáčkách (třeba nová TDI s common railem), ale trvá jim to pak mnohem déle, než když alespoň trochu jedete. Podmínkou však stále zůstává alespoň částečné zahřátí motoru (vyjádřené obvykle teplotou chladicí kapaliny 70 stupňů). No a pokud úsporný diesel musí své chudé odpadní teplo odevzdávat na vytápění kabiny prostorného kombi, tak mu zahřátí, zejména při defenzivní jízdě, může trvat i desítky kilometrů. Kdo bude svítící kontrolku filtru ignorovat, dočká se úplného zničení. Protitlak stoupne natolik, že se už regeneraci nepodaří spustit ani diagnostikou v servisu. Nový filtr pevných částic přitom stojí od 20 000 do 130 000 Kč.